|
|
Memorandum Puncta Bohemiae
Macek, Jan ; Wernisch, Martin (vedoucí práce) ; Halama, Ota (oponent)
Tato bakalářská práce Memorandum Puncta Bohemiae se zabývá prosbou českých tajných evangelíků z roku 1723 k pruskému králi Fridrichu Vilému I., aby se přimluvil za zatavení jejich pronásledování a jejich práva u císaře. V práci jsou analyzovány čtyři dokumenty, které se pojí k této žádosti, které přepsal a ve svém archivu uložil Daniel Arnošt Jablonský. Práce se ptá po přínosu těchto dokumentů pro historické bádání. To je založeno na důkladné analýze samotných dokumentů a nejtěsnějších historických souvislostí. Mezi hlavní témata patří struktura, způsob fungování a vnitřní propojení tehdejší tajné evangelické církve a kazatel Martin Rohlíček. Součástí práce je také doslovný přepis zkoumaných dokumentů a jejich překlad do češtiny.
|
|
|
Ženy v rekatolizaci českých zemí
Jiřincová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se věnuje ženám v procesu rekatolizace Čech a soustředí se především na první vlnu tohoto děje, tedy na období 1. poloviny 17. století. Autorka zjišťovala, zda a nakolik se ženská zkušenost v tomto procesu lišila od té mužské, o čemž mnohem více než vznikající legislativa a vytvářené normy svědčila praktická aplikace rekatolizačních nařízení. Pro výzkum byly využity především bohaté materiály související s působením rekatolizační komise a dalších úřadů zajišťujících konverzi obyvatel, či materiály jinak s rekatolizací související. K hodnocení výsledků restaurace katolicismu badatelka zkoumala prameny statistické povahy, přičemž vzhledem k jejich rozsahu se musela omezit na regionální sondu - oblast Boleslavska. Cíl práce představovaly především měšťanky a příslušnice nižší šlechty. Jeden z hlavních výsledků výzkumu představuje zjištění, že ženy byly orgány státní a církevní moci považovány za stejně důležité pro úspěch celého procesu jako muži, ačkoliv často pro nátlak na ně úřady volily jiné postupy, zdánlivě měkčí. Tato flexibilita je pro přístup katolické církve k ženám nejen v tomto období příznačná a předkládaná práce se v tomto závěru shoduje s pracemi zahraničními na podobná témata. Předkládaná zjištění také přispívají k poznání procesu rekatolizace českých zemí, především...
|
|
|
Piotr Skarga and his literary work Kazania Sejmowe
Pastuszek, Ján ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Práca sa zameriava predovšetkým na osobu poľského jezuitského kazateľa Piotra Skargu a jeho najznámejšie dielo z roku 1597. V úvodnej časti sa zaoberáme oblasťou Poľsko litovskej únie na prelome 16. a 17. storočia s bližším pohľadom na politické a kultúrne dejiny a opisujeme život, pôsobenie a tvorbu Piotra Skargu. V rámci jadra práce analyzujeme vybrané časti diela ďalšími dielami zo stredoeurópskeho priestoru. Cieľ práce je priblížiť osobnosť a dielo, ktoré majú v poľskej kultúre pevné miesto, a porovnať ich s ďalšou dobovou stredoeurópskou
|
|
| |
|
|
Jan Jiří Hering, malíř počínající protireformace
MATĚJKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se bude zabývat osobností pražského malíře Jana Jiřího Heringa, jehož tvorba spadá do 1. poloviny 17. století. Umělcovu ranou polohu úzce pojí rámec inspirovaný rudolfínskou manýristickou kresbou, zatímco pozdější malířské formy vykazují spíše strnulý rukopis. Lze předpokládat, že v Heringově výtvarném projevu sehrál významnou roli několikaletý pobyt v Římě během pontifikátu Sixta V., dále umělecky podněcující atmosféra porudolfínské Prahy a následující umělecké objednávky zaměřené na výbavu katolických kostelů. Jako první pražský malíř počínající protireformace řešil Hering nový druh umělecké objednávky více způsoby. Na jedné straně využíval klasických vzorů, kterým vdechl barokní výraz, dynamiku a expresi a na druhé straně komponoval obrazy světců dle středověkých schémat spojením několika scén do jednoho obrazového prostoru. Vzhledem k diametrálně odlišnému projevu v kresebné produkci rudolfínského typu a v malířské pobělohorské tvorbě, působí Hering jako umělec dvou tváří. Práce se pokusí objasnit Heringovu tvorbu a její vazby k první etapě protireformace, dále se zaměří na malířovu bipolárnost v uměleckém výrazu s hledáním možných paralel a se zařazením do kontextu pražské malířské produkce.
|
|
|
Ženy v rekatolizaci českých zemí
Jiřincová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se věnuje ženám v procesu rekatolizace Čech a soustředí se především na první vlnu tohoto děje, tedy na období 1. poloviny 17. století. Autorka zjišťovala, zda a nakolik se ženská zkušenost v tomto procesu lišila od té mužské, o čemž mnohem více než vznikající legislativa a vytvářené normy svědčila praktická aplikace rekatolizačních nařízení. Pro výzkum byly využity především bohaté materiály související s působením rekatolizační komise a dalších úřadů zajišťujících konverzi obyvatel, či materiály jinak s rekatolizací související. K hodnocení výsledků restaurace katolicismu badatelka zkoumala prameny statistické povahy, přičemž vzhledem k jejich rozsahu se musela omezit na regionální sondu - oblast Boleslavska. Cíl práce představovaly především měšťanky a příslušnice nižší šlechty. Jeden z hlavních výsledků výzkumu představuje zjištění, že ženy byly orgány státní a církevní moci považovány za stejně důležité pro úspěch celého procesu jako muži, ačkoliv často pro nátlak na ně úřady volily jiné postupy, zdánlivě měkčí. Tato flexibilita je pro přístup katolické církve k ženám nejen v tomto období příznačná a předkládaná práce se v tomto závěru shoduje s pracemi zahraničními na podobná témata. Předkládaná zjištění také přispívají k poznání procesu rekatolizace českých zemí, především...
|
|
| |
|
|
Memorandum Puncta Bohemiae
Macek, Jan ; Wernisch, Martin (vedoucí práce) ; Halama, Ota (oponent)
Tato bakalářská práce Memorandum Puncta Bohemiae se zabývá prosbou českých tajných evangelíků z roku 1723 k pruskému králi Fridrichu Vilému I., aby se přimluvil za zatavení jejich pronásledování a jejich práva u císaře. V práci jsou analyzovány čtyři dokumenty, které se pojí k této žádosti, které přepsal a ve svém archivu uložil Daniel Arnošt Jablonský. Práce se ptá po přínosu těchto dokumentů pro historické bádání. To je založeno na důkladné analýze samotných dokumentů a nejtěsnějších historických souvislostí. Mezi hlavní témata patří struktura, způsob fungování a vnitřní propojení tehdejší tajné evangelické církve a kazatel Martin Rohlíček. Součástí práce je také doslovný přepis zkoumaných dokumentů a jejich překlad do češtiny.
|
|
|
Terezie z Avily a Augustin: Bůh v nitru
Čadilová, Anna ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
Práce se věnuje tématu Boží přítomnosti v duši člověka u sv. Terezie z Ávily s přihlédnutím k téže myšlence u sv. Augustina. Zasazuje autorku do kontextu společenských proměn v 16. století a pak do kontextu literárního. Ten je sledován nejprve z diachronního hlediska, jakožto tradice mystické literatury, do níž patřili Augustin i Terezie, poté z hlediska synchronního, tedy jako španělská mystická literatura Zlatého věku. Dále je vylíčeno rodinné prostředí sv. Terezie, které ji vedlo k duchovní literatuře i k rytířským románům, vstup do kláštera a "druhá konverze" spojená s Augustinovými Vyznáními. Poté je popsána Tereziina tvorba a hlavně autorčina pozice ve společnosti, která vyžadovala poslušnost autoritám, ale přitom dovolovala i šíření vlastních názorů a jisté potěšení z psaní. Je zvláště zajímavý fakt, že se Terezie mohla dostat k původně latinsky psanému Augustinovu dílu, proto je představena nejprve celkově její četba, která zahrnovala vedle duchovní literatury také rytířské romány, poté konkrétně Augustinovo dílo, na které se Terezie přímo odvolávala jen výjimečně, ale zato v průběhu celé tvůrčí kariéry. Nakonec se práce zaměřuje přímo na Augustinova Vyznání, Tereziin Život a Hrad v nitru a v nich sleduje téma Boží přítomnosti v nitru člověka. Zjišťuje, že autorům jsou společné některé...
|
|
|
Osvícenství a jeho vliv na duchovní a národní formování lidí v českých zemích 18. a 19. století
Karasová, Ivana ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o duchovním vývoji směřujícímu k národnímu sebevědomí v době osvícenství v českých zemích od počátku vlády Marie Terezie až do revolučního roku 1848. Osvícenství- evropský fenomén, který je charakteristický změnou myšlení, sebeuvědomováním se, ideou tolerance a emancipace člověka přispěl v důsledku reforem k zásadním společenským, politickým i církevním změnám. Tyto změny vycházejí nejen z filozofických vlivů, ale také z panovnických reforem za doby vlády Marie Terezie a především Josefa II. Tereziánský osvícenský katolicizmus a josefínský reformizmus plně nastartovaly cestu od osvícenství k liberalizmu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.